Poutní místo Studánka

Lázně a kaple Narození Panny Marie

V okolí pramene se nacházely lesy, které byly postupně mýceny, aby se místo stalo přístupnějším pro návštěvníky. Původní dřevěný přístřešek nad studánkou byl nahrazen přístřeškem kamenným, v němž byl zavěšen obraz věnovaný Janem Tmejem na znamení díků. V roce 1890 dostal podobu menší zděné kapličky s oltářem Panny Marie uvnitř. Pro snadnější čerpání vody ze studánky zde byla zřízena nejprve dřevěná, později kovová pumpa, z níž voda stéká do kamenného koryta. Na zadní venkovní stěně kapličky byl vytvořen výklenek, do kterého byla instalována socha Panny Marie Lurdské. Po obvodu výklenku je stále čitelný nápis „ Jsem neposkvrněné početí!“

V roce 1741 byl odborníky Janem Vencelem z Nového Kolína a Josefem Ferticlem z Mittelwaldu z hrabství Kladského proveden chemický rozbor vody pro ověření její léčivosti. Tento lesní pramen označili za léčivý díky vysokému obsahu minerálů s blahodárnými účinky pro nemocné. Pro potřeby stále přibývajících příchozích lidí hledajících pomoc v nemoci zde byly zbudovány lázně. Do lázeňské budovy byla voda ze studánky svedena borovými trubami k pecím a vanám. Poblíž lázeňské budovy se nacházela vodní nádrž s vodním kolem. Z bývalé hájovny byl zřízen hostinec. Hostinec byl na svoji dobu dobře vybavený i pro náročnější hosty. Hosté sem mohli docházet na jídlo i zábavu. To dosvědčuje i zápis z panského urbáře: „Roku 1721 dne 24. dubna se vzdali dobrušští právovárečníci výhradního práva dodávání piva do chalupy u Studánky ve prospěch Jeronýma hraběte Colloreda z Wallsee.“

Pro noclehování hostů byly postaveny roubené budovy, kde bylo možné slušné ubytování i na několik týdnů. Pouze pro potřeby vrchnosti zde byly zařízeny dva pokoje.

Na popud duchovních, kteří se zde také léčili, povolila biskupská konzistoř na žádost hraběte Rudolfa Josefa Colloredo z Wallsee, stavbu kaple zasvěcenou Narození Panny Marie. Hrabě poskytl veškerý materiál, povozy i dělníky a částečně ji financoval. Dalším sponzorem byl také dobrušský děkan P. Šmidberský. Šestiboká zděná kaple byla zastřešena mansardovou střechou, ukončena menší věžičkou. V 19. století k ní byla přistavěna menší sakristie. V bočních stěnách kaple jsou umístěna oválná okna. Interiér je doplněn štukovou výzdobou. Nad vstupním portálem je vyobrazen šlechtický erb rodu Colloredů. Roku 1755 za přítomnosti velkého počtu lidí byla kaple vysvěcena dobrušským děkanem Josefem Antonínem Kilingerem.  

Socha sv. Jana Nepomuckého

Nedaleko kaple ve stínu lip je umístěna netradičně pojatá socha sv. Jana Nepomuckého – poutníka. Světec je vytesán z pískovce v poutnickém rouchu a je zachycen na své poslední pouti k Matce Boží do Staré Boleslavi. Boleslavský chrám je zde nahrazen studáneckou kaplí. Socha je dokonale propracována neznámým barokním mistrem, vyzařuje dynamičnost a výraz tváře zrcadlí vnitřní pohnutky světce. Autor není znám, socha se připisuje působení dílny Pacáků, žáků Matyáše Brauna. Socha byla postavena roku 1760 z vděčnosti neznámým hospodářským úředníkem, kterému hrozilo velké nebezpečí ztráty cti a dobrého jména. Na podstavci jsou vyryty latinské nápisy, které Josef Spiroch překládá takto:

„Místo kam kráčí není cílem poutníku Janovi

mnohem dále – až za nadhvězdné výšiny stoupá.

Putuj s tímto průvodcem!

Kdo při dobré pověsti chce zachován býti,

ten hleď svatého Jana ctíti,

neb ten kdo toho divotvorce ctí a vzývá

ten při dobré pověsti zachován bývá.“

(Petr, Karel. Vyprávění o zašlých časech rodného kraje. 1. (upravené) vydání. Podbřezí: Obec Podbřezí, 1996.)

Křížová cesta

Pavel Rozínek, kaplan z nedalekého zámku Skalka, byl původcem myšlenky zřídit zdejší křížovou cestu. Byla vysvěcena v roce 1904 děkanem domašínským. Křížová cesta tvořená čtrnácti zastaveními vede lesem nad srázem, kde teče potok, zásobený vodou ze studánky. Končí sestupem k Božímu hrobu, který byl vysvěcen o rok později.

Současnost

Hlavní pouť u Studánky se koná v den svátku Narození Panny Marie 8. září. Tradice pouti je zde známá od 18. století, kdy byla spojená s návštěvou léčivého pramene a lázní. Poutní tradice tohoto místa je v procesu obnovy.

Zdroje:

Petr, Karel. Paměti poutního místa a lázní Studánka u Dobrušky. Podbřezí: Obec Podbřezí, 2004.

Mach, Jiří. Příběhy od Zlatého potoka. Nakladatelství Bor. Liberec. 2008. ISBN 978-80-86807-31-7

Křesťanství v Podorlicku: Historický vývoj od nejstarších dob až do současnosti. Poutní místa v kraji Orlických hor. Zrůbek, Rudolf. 1. vydání. Rychnov nad Kněžnou, Dobruška. 2000. ISBN: 80-901757-7-5

Boháč, Zdeněk. Poutní místa v Čechách. 1. vydání. Praha 2: Nakladatelství Debora, 1995. ISBN: 80-85923-07-6